Vážení rodiče,

vašim dětem se v příštím školním roce dostane do rukou již druhé vydání učebnice matematiky, v níž jsou jednotlivé úlohy navzájem provázány tak, aby děti matematiku objevovaly.

Již máme s takto koncipovanými učebnicemi bohaté, více než desetileté zkušenosti. Dnes můžeme vyprávět a spolu s námi i stovky dalších učitelů/učitelek, jak výborně učebnice fungují, co všechno naši žáci umí, často daleko nad rámec našich očekávání. Aby podobné zážitky mělo co nejvíce z nás, je třeba nahlédnout pod pokličku toho, jak zařídit, aby děti opravdu objevovaly. K přiblížení celé situace vám, rodičům našich žáků a žákyň, si dovolíme použít lidovou moudrost.

Chceme, aby škola bylo cosi, co je pro dítě skutečně jeho životem. Proto jsou úlohy zasazené do různých prostředí (autobus, hadi, stavby, kroky, …), se kterými děti mají již nějakou životní zkušenost. Uvnitř těchto prostředí děti řeší úlohy, jejichž cílem je získat další životní zkušenosti, včetně matematických. Zkušenost se však nedá přenést a nelze ji vysvětlit. Naším cílem je, aby si ji děti prožily. I tehdy, když dítě úlohu nevyřeší, ale snaží se o to, získává cennou zkušenost, kterou do budoucna zhodnotí v hluboké matematické poznání. Je k tomu však třeba čas.

Jakákoli snaha urychlit dítěti proces poznávání je riskantní. K porozumění stejné věci potřebuje každý z  nás jiné prožitky a zkušenosti. Ty v  čase v  našich hlavách zrají, až dozrají v běžně používaný poznatek. Aby se jednalo o poznatek hluboký a stálý, nelze jeho zrání urychlit nabídkou nějaké jednodušší cesty. Např. tím, že ukážeme, „jak se to dělá“. Lze jen nabízet další úlohy, aby dítě získalo více zkušeností s konkrétním jevem a vytvořilo si závěry samo.

Když vím, kde a proč jsem udělal/a chybu, zvyšuji tím pravděpodobnost, že ji znovu neudělám. Pátrání po příčinách našich chyb je klíčovou součástí výuky. Chyba je něco, co potřebujeme, abychom se mohli posouvat dál. Chyba je vítaná i pro rozvíjení komunikace a argumentace, je třeba o chybě mluvit, obhajovat svá řešení i se učit od nich ustupovat.

Děti jsou odrazem nás dospělých, se kterými se potkávají. Není pochyb o tom, jak významný vliv má na vaše dítě jeho učitel/ka. Ještě významnější vliv však máte vy, rodiče. Pokud sami budeme pro naše děti příkladem někoho, kdo si je trpělivě vyslechne, aniž by je hodnotil, kdo bude žasnout nad pokroky, které dítě dělá, kdo mu bude nabízet další výzvy a pobízet ho při jejich plnění, kdo mu ukáže, že své problémy vyřeší především přes sebe samo, pak máme naději, že společnost bude stále lepší.

 

Eva Bomerová a Jitka Michnová
autorky druhého, přepracovaného vydání

Nabídka sekce: Rodičům