Autorský tým

Autoři prvního vydání: prof. RNDr. Milan Hejný, CSc., doc. RNDr. Darina Jirotková, Ph.D., PhDr. Jana Slezáková-Kratochvílová, Ph.D.

Autorky druhého, přepracovaného vydání: PhDr. Eva Bomerová, PhDr. Jitka Michnová

Na druhém, přepracovaném vydání spolupracovala s redakcí našeho nakladatelství část původního autorského kolektivu, do něhož patří dlouholeté spolupracovnice prof. Milana Hejného: PhDr. Jitka Michnová a PhDr. Eva Bomerová. Naše nakladatelství disponuje exkluzivními právy i na druhé a případné další vydání, která vznikala (a vzniknou) přepracováním původního díla, a z tohoto důvodu v nich jsou uvedeni také všichni autoři prvního vydání (jakkoli sám prof. Hejný na nových vydáních již osobně nespolupracoval).

Velkou výhodou pro učitele, kteří budou používat naše druhé, přepracované vydání, je i fakt, že jeho autorky přinášejí kromě matematické erudice i praktické zkušenosti přímo z výuky, neboť samy aktivně na základních školách učí. Zároveň vedou velmi oblíbené a skvěle hodnocené semináře pro učitele.

 
 
PhDr. Eva Bomerová
  • učitelka na ZŠ Dědina, Praha 6 (1. a 2. st.)
  • praxe 12 let
  • certifikovaná lektorka Hejného metody pro 1. a 2. st. ZŠ

Při studiu na pedagogické fakultě jsem se ve druhém ročníku zapsala na výběrový seminář z matematiky. Byla to šťastná volba. Seminář vedl profesor Hejný, který nakonec vedl i mou diplomovou práci  a nejen to. Po studiu jsem nastoupila na ZŠ Dědina a díky vstřícnosti našeho pana ředitele jsem zatím patrně jediná, kdo viděl děti matematicky i osobnostně růst od třetí do deváté třídy. Zlomovým rokem byl rok 2009. Učila jsem právě ve třetí třídě, vyšla nová učebnice matematiky pro třetí třídu a byla jsem panem profesorem oslovena, zda se připojím k tvůrcům učebnice pro třídu čtvrtou a pátou. Neváhala jsem. V témže roce jsem byla oslovena Nakladatelstvím Fraus, zda bych nezačala lektorovat a  tzv. Hejného metodu propagovat. Ani zde jsem neváhala a odmítla. Neodvažovala jsem se školit učitele, aniž bych si sama jednotlivými ročníky prošla, a hlásat něco, s čím nemám praktické zkušenosti.

Při práci na učebnici jsem byla nejvíce v kontaktu s Jitkou Michnovou, se kterou jsem se předtím pouze letmo setkala na studentské matematické soutěži. Již tehdy jsme si padly do noty, ale první příležitost k bližší spolupráci se vyskytla právě nyní. Zatímco Jitka už měla „proučeno“, já potřebovala své učitelské zkušenosti ještě získávat. Přesto už jsme navázaly bohatou spolupráci. Nejprve učitelskou, postupně i lektorskou. S Jitkou jsme začaly jezdit na čím dál větší množství akcí společně. Moc mi pomohla, hlavně v začátcích. Vzájemně jsme si předávaly zkušenosti, rozebíraly konkrétní problémy učitelů i rodičů, vše s hlavním cílem – dobře učit my samy a  pomoci těm, kteří chtějí  „učit jinak“, a tím i dětem. Děláme to stále.“

 

PhDr. Jitka Michnová
  • praxe 20 let
  • certifikovaná lektorka Hejného metody pro 1. st. ZŠ

S prof. Milanem Hejným jsem se setkala při studiích na PedF UK v Praze. Byl oponentem mé diplomové práce. A byl s tím dílkem spokojený. Usoudil, že jsem přesně ta učitelka, kterou potřebuje. Tak začala naše mnoholetá spolupráce. Nejdříve na různých projektech, na učebnicích, na pilotáži učebnic, s výukou tzv. Hejného metody, se šířením metody… Byly to velice hektické, produktivní a krásné roky. Plné emocí při řešení nejrůznějších situací. Např. aby se metoda opravdu dostala do učebnic; aby se jí podařilo odpilotovat; aby se učebnice nepřestaly psát; aby pilotním dětem nechybělo nic ve vzdělání; aby rodiče věděli, že se jejich dětem neděje příkoří; aby učitelé uvěřili; aby se učitelům dařilo; aby měl kdo metodu šířit….

S Evou Bomerovou jsem se poprvé setkala ve SVOČkách (Studentská Vědecká Odborná Činnost). Naše práce byly do této soutěže nominovány. Já tam byla s tou svou diplomkou a Eva v kategorii nediplomové práce. Mezi jednotlivými prezentacemi jsme se obě sešly na dvorku a zapředly řeč. Nějak moc podobně, ne-li stejně, jsme smýšlely o dětech. Ani Evu prof. Hejný nepřehlédl a brzy se stala součástí autorského týmu učebnic. To už má pilotní třída začala sbírat první úspěchy v matematických soutěžích a bylo „zaděláno“. To neuvěřitelné, co se s dětmi začínalo dít, jsme s Evou společně sdílely. Ono to totiž s nikým jiným ani nešlo. Protože úplně na začátku, tam jsem za učitelku byla sama a pak konečně dvě. Rozeběhl se neuvěřitelný příběh, ve kterém jsme záhy byly učitelky tři, pak čtyři… A dnes? Dnes už jsou nás stovky!“